Nekovy

Nemají kovový charakter. Až na jednu výjimku nevedou el. proud,vyskytují se v pevném, kapalném i plynném skupenství.

Počet kapalných nekovů: 1 (brom)
Počet pevných nekovů: 4 (uhlík, fosfor, síra, jód)
Počet plynných nekovů: 11 (vodík, helium, neon, argon, krypton, xenon, radon, chlor, fluor, dusík, kyslík)

Skupinové názvy nekovů: calkogeny (VI. A), halogeny (VII. A), vzácné plyny (VIII. A).

Chalkogeny - síra - podílí se na tvorbě rud (pyrit - sulfid železnatý,...); kyslík - vytváří oxidy - např. oxid uhličitý, je životodárný
Halogeny - podílí se na tvorbě solí - např. clorid sodný NaCl, chlorid draselný KCl, jodid olovnatý PbI₂, atd. Jsou jedovaté.
Vzácné plyny - málo reaktivní, reagují pouze za vysokých teplot a tlaků, vyskytují se ve stopovém množství. Radon - radioaktivní.
Uhlík - pevný, černý, v podobě grafitu (tuhy), živočišného uhlí, diamantu, aktivního uhlíku, ropy, zemního plynu, uhlovodíků, biogenní (součást živé hmoty),...
Modifikace uhlíku:
1) Grafit
Jedná se o přírodní modifikaci uhlíku. Vyrábí se z něj tuha do tužek. Vede el. proud.

2) Diamant
Další přírodní modifikace uhlíku. Diamant = drahokam, těží se např. v měděném pásu v Dračích horách v Africe. Je velice pevný, nevede el. proud a odolává vysokým tlakům. Je i součástí brusných kotoučů.

3) Fullereny
Uměle připravená modifikace uhlíku. Molekula má kulovitý tvar a připomíná fotbalový míč. Nejznámější - fulleren C₆₀, který vzhledem připomíná saze.

Vodík
Vysoce reaktivní plyn. Tvoří molekulu H₂.Se vzduchem tvoří výbušnou směs. Při jeho hoření vzniká voda. Kvůli tomu, že je to nejlehčí plyn, se dříve používal k plnění vzducholodí. Koncem éry vodíkových vzducholodí je zkáza vzducholodi Hindenburg, která explodovala v r. 1937. Dodnes se však používá k plnění meteorologických balonů.